Navzdory virům, počasí a politikům se to Mariánskolázeňským podařilo, ale bylo to nahnuté. Na pátek připravený sprint se díky čtvrtečnímu krupobití, které nemělo obdoby, málem nekonal. Nakonec kroupy roztály, narychlo posekaná tráva trochu proschla, místní zastupitelé se uklidnili, počasí dalo 3 hodinové okénko, čili nic nebránilo uskutečnit krásný a rychlý sprint po loukách bývalých kasáren a přilehlých paneláků. V sobotu nás pořadatelé zavedli na starší mapu Nimrod, kde ze severu a východu přimapovali další mokřady a nerozpoznatelný bílý les od zeleného, ale chápu, těžké, moc těžké. Škoda, že v mapovém klíči není položka „pozor magnetovec“, dost závodníků by ji jistě ocenilo. Zásahem vyšší moci, a lesáků, se nedělní závod na krátké trati odehrál v sobotním prostoru – tímto patří pořadatelům další velký dík, že během 24 hodin byli schopni postavit nové tratě, vytisknout mapy, předělat startovky a tvářit se, že se v podstatě nic neděje, krása, klobouk dolů.
Našim borcům, jak to tak bývá, se ve 3 víkendových etapách dařilo nahoru dolů, přesto několik medailových míst jsme obsadili a i v celkovém pořadí se nenechali zahambit.
Celkově po 3 etapách:
Kuba Turek (H14) 3. místo
Marie Žandová (D55) 3. místo
Jitka Dítková (D35) 4. místo
Honza Turek (H35) 4. místo
Gratulujeme a pořadatelům vřelý dík, co pro nás museli vše podstoupit.
Sepsal HonzaD
