O tomto víkendu jsme si zazávodili pod taktovkou ašského oddílu OB u obce Hůrka, jižně od Aše. Na programu byly dvě klasiky, takže parametry tratí se pro oba dny téměř shodovaly. U sobotního závodu pod názvem aprílový jsme očekávali odpovídající počasí, ale nakonec byla trochu zima, prosvitlo i sluníčko, ale nespadla ani kapka. Moc podiových umístění jsme nezískali, ale mezi závodníky vládla spokojenost z příjemného závodu. Zato v neděli, kdy se konal již 60. ročník Ašského štítu, jsme si užili více sněhu než během celé zimy. Sníh pokryl vše nepříjemné v lese jako klacky, borůvčí, bažiny i neschůdné cesty, takže na první pohled krásný les. Ovšem klouzání z kopce i do kopce, po kotníky ve sněhu a brodění potoka dodalo orienťáku zase rozměr, na který jsme již dávno zapomněli. Dost závodníků pro jistotu ani nepřijelo, dost závodníků vzdalo během závodu, ale v podstatě vyhrál každý, kdo dorazil do cíle.
OB sezóna začala už před několika týdny, ale pro některé z nás byly první závody Západočeského žebříčku letošní premiéra. Úvod sezony nás zavlál do Plzně, kde borci z KOS připravili tři závody ve dvou dnech. Počasí bylo letní, na začátek dubna vskutku nevídané, dokonce padl historický rekord v nejdřívějším prvním tropickém dnu v roce (České Budějovice 30,7C). Dalším lákadlem byly terény, na kterých se bude běhat nadcházející MS OB juniorů, proto se na závody sjelo přes 400 závodníků, dokonce z několika evropských zemí, z Nového Zélandu a USA. Z našeho oddílu dorazilo okolo 15 závodníků. Také jsme tu přivítali, i když ho vlastně nikdo neviděl, nového člena oddílu Oleksandra.
Sobotní dopolední sprint byl postavený v Lobzech, z poloviny vedly tratě v zástavbě, kde se nedalo moc pokazit, druhá půlka nás zavedla do lesoparku se spoustou zeleně, kopečků, umělých objektů, vody a cestiček. Na první pohled též snadná záležitost, ale unavená hlava, začátek sezony a rychlý přechod do zeleně spoustě závodníků zamotal hlavu. Nakonec naši závodníci obsadili přední místa, za zmínku stojí 3. místo Moniky Žandové v D35. Závod byl vypsaný i jako Mistrovství západočeské oblasti, kde už na bednu vylezlo z našich řad více lidí. Již zmíněná Monča Ž. obsadila 3. místo, dále Jana Šplinarová (D55) 3. místo, Lukáš Štěrba (H14) 3. místo, Honza Dítko (H45) aby nekazil partu 3. místo.
Odpoledne jsme se sešli okolo 3 hodiny na louce u Kyšic, kde to pro neznalého projíždějícího muselo vypadat jako na podařené technoparty, jen ta muzika byla normální a tlumenější. Krátkou trať místní postavili v nedalekém lese plném jam, kup, kamení, cest, klacků v borůvčí a nakloněných rovin – jak ho sami organizátoři označují „klasický plzeňský les“. Našim se dařilo tak nějak průměrně, jen na bednu to tentokrát nikdo nedotáhl.
V neděli jsme měli krásné centrum u Ejpovické nádrže a už od rána bylo cítit, že nás v lese na klasické trati čeká pekelné teplo. Čekalo, ale nejen to, i prudké srázy bývalých výsypek, pichlavé ostružiní a trnky, ale i krásný čistý les, zkrátka od všeho trochu. Obtížnost terénu nám ještě teď připomínají nesčetné škrábance po celém těle, ale i bohužel zlomená ruka Ireny S. Zkrátka Kokotský les dostál svému jménu. A jak se našim 17 závodníkům vedlo? Vycházející hvězda Monika Ž. vyhrála kategorii (D35) a Lenka Kubátová D(65) byla třetí.
Všem medailistům gratulujeme a ostatním za snahu a vůli vlastně taky!
Vřelý dík patří hlavně organizátorů, kteří ve dvou dnech postavili tři moc pěkné závody, které se určitě museli všem líbit. Krásný rozjezd sezony Tutamďáci!
